Dlouho očekávaný zákon o ochraně oznamovatelů byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 171/2023 Sb. Zákon nabývá účinnosti dne 1.8.2023.
Zákon implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie („směrnice o whistleblowingu“).
Tímto zákonem je zaváděna ochrana oznamovatelů a její pravidla, dále zákon stanoví řadu povinností pro povinné subjekty. Jednou z nich je povinnost zavést interní oznamovací systém, určit osobu příslušnou pro přijímání takových oznámení, v případě oznámení toto přijmout, posoudit jeho důvodnost a přijmout nápravná opatření.
PODROBNĚJI O OCHRANĚ OZNAMOVATELŮ
Ochrana oznamovatelů má spočívat především:
- ve vytvoření systémů pro hlášení protiprávního jednání (vnitřní oznamovací systém (VOS), a tzv. externí oznamovací systém Ministerstva spravedlnosti (EOS),
- v zajištění ochrany totožnosti oznamovatele a důvěrnosti oznamovaných informací, a
- v ochraně oznamovatele a dalších osob před odvetnými opatřeními za podání oznámení.
KDO JE OZNAMOVATEL?
Oznamovatelem (užíváno je též označení whistleblower) je fyzická osoba, která učinila oznámení obsahující informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti, a které má znaky trestného činu nebo má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, nebo porušuje zákon o ochraně oznamovatelů nebo porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie ve vymezených oblastech (např. finančních služeb, daně z příjmů právnických osob či ochrany spotřebitele).
Zákon stanoví velmi širokou definici práce nebo jiné obdobné činnosti, kdy tak poskytuje ochranu oznamovatelům nejen zaměstnancům současným ale i bývalým, uchazečům o zaměstnání, OSVČ, osobám na praxi, členům statutárních orgánů (např. jednatelům), stejně jako (fyzickým osobám) dodavatelům či osobám u nich působícím, ale i dalším osobám.
Oznámení musí až na stanovené výjimky obsahovat údaje o jménu, příjmení a datu narození, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele.
JAK LZE UČINIT OZNÁMENÍ?
Oznamovatel může učinit oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, nebo je podat Ministerstvu spravedlnosti (externí oznamovací systém). Za určitých podmínek může oznamovatel oznámení též uveřejnit. Ochrana dle zákona proti odvetným opatřením je zachována také v případě, že je oznámení podáno přímo příslušným orgánům veřejné moci (např. policejní orgán, státní zástupce, orgán správního trestání).
VNITŘNÍ OZNAMOVACÍ SYSTÉM
Povinnost zavést a udržovat vnitřní oznamovací systém má povinný subjekt, kterým je dle zákona mimo dalších osob též
a) veřejný zadavatel podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek, s výjimkou
1. obce s méně než 10 000 obyvateli,
2. právnické osoby zaměstnávající k 1. lednu příslušného kalendářního roku v průměru méně než 50 zaměstnanců, založené nebo zřízené za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a nemající průmyslovou nebo obchodní povahu, pokud kraj nebo obec ji převážně financují, uplatňují v ní rozhodující vliv, jmenují nebo odvolávají většinu osob, které jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu, anebo v ní mají přímo nebo nepřímo podíl větší než 25 %,
b) zaměstnavatel zaměstnávající k 1. lednu příslušného kalendářního roku nejméně 50 zaměstnanců, (není-li povinnou osobou podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu).
Mezi povinnosti povinného subjektu patří především:
- určit příslušnou osobu k výkonu činnosti podle § 11 zákona, tj. zejména k přijímání oznámení a posouzení jeho důvodnosti, navrhování opatření k nápravě a dalších. Příslušná osoba je povinna uchovávat oznámení podané prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a dokumenty související s oznámením po dobu 5 let ode dne přijetí oznámení. Příslušnou osobou může být jen fyzická osoba, která je bezúhonná (ve smyslu uvedeného zákona), zletilá a plně svéprávná.
- zajistit možnost oznamovatele podat oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému písemně i ústně nebo na jeho žádost osobně;
- zajistit uveřejnění předepsaných informací způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to zejména informací: o způsobech oznamování prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a ministerstvu, označení příslušné osoby, její telefonní číslo a adresu elektronické pošty nebo jinou adresu pro doručování a zda povinný subjekt vylučuje přijímání oznámení od osoby, která pro povinný subjekt nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost podle § 2 odst. 3 písm. a), b), h) nebo i) zákona,
- zajistit poučení příslušné osoby o právech a povinnostech, které pro ni vyplývají z tohoto zákona; povinný subjekt s příslušnou osobou o poučení sepíšou záznam,
- zajistit, aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba a aby byl dodržen zákaz poskytnout údaje podle § 20 zákona,
- zajistit posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou,
- zajistit vyrozumění oznamovatele o přijetí oznámení podle § 12 odst. 2 a o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení podle § 12 odst. 3 a
- zajistit přijetí vhodných opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu v návaznosti na podané oznámení.
Povinný subjekt může vedením vnitřního oznamovacího systému pověřit jinou osobu. Není tím však dotčena jeho odpovědnost za plnění stanovených povinností.
Povinné subjekty, s výjimkou veřejných zadavatelů, které k 1. lednu příslušného kalendářního roku zaměstnávaly nejvíce 249 zaměstnanců, mohou vnitřní oznamovací systém sdílet nebo využít vnitřní oznamovací systém zavedený jiným povinným subjektem, jestliže určí osobu příslušnou k plnění úkolů. Opět tím však není dotčena jejich odpovědnost za řádné plnění stanovených povinností.
ZÁKAZ ODVETNÝCH OPAŘENÍ
Zásadním prvkem ochrany je zákaz odvetných opatření.
Odvetným opatřením se rozumí jednání nebo jeho opomenutí v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností oznamovatele, které bylo vyvoláno učiněním oznámení a které oznamovateli nebo dalším uvedeným osobám (jedná se zejména o osoby oznamovateli blízké, zaměstnance či kolegy oznamovatele, právnickou osobu, v níž má oznamovatel účast, a další) může způsobit újmu.
Při splnění uvedených podmínek je odvetným opatřením zejména rozvázání či neprodloužení pracovněprávního či jiného smluvního vztahu, převedení na nižší pozici či nepovýšení, neposkytnutí odborné přípravy, změna pracovní doby, snížení mzdy, platu nebo odměny nebo nepřiznání osobního příplatku atd.
Osoba, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nesmí umožnit, aby oznamovatel nebo osoba na níž, se též vztahuje ochrana před odvetnými opatřeními, tj. osoba podle odstavce 2 písm. a) až h) byli vystaveni odvetnému opatření.
Ke vzdání se práva na ochranu před odvetným opatřením se nepřihlíží.
Zákon stanoví, že ten, kdo nesmí být vystaven odvetnému opatření (tedy zejména oznamovatel a další uvedené osoby), má právo na přiměřené zadostiučinění, byla-li mu odvetným opatřením způsobena nemajetková újma.
SANKCE
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že podá vědomě nepravdivé oznámení. Za tento přestupek lze fyzické osobě uložit pokutu do 50 000 Kč.
Zákon též upravuje řadu přestupků, kterých se dopustí příslušná osoba. Zákon stanoví pokutu až do výše 100 000,-Kč.
Stejně tak zákon upravuje přestupky povinných osob. Povinné osobě může být v případě spáchání přestupku uložena pokuta až do výše 1.000 000,-Kč, a to například:
- dopustí-ii se přestupku tím, že v rozporu se zákonem umožní, aby oznamovatel nebo osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) byli vystaveni odvetnému opatření,
- neurčí-li příslušnou osobu, či
- nezajistí-li možnost oznamovatele podat oznámení.
NA CO JE TŘEBA PAMATOVAT?
Zákon stanoví mimo jiné povinnost soukromoprávních zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají nejméně 50 zaměstnanců, vytvořit vnitřní oznamovací systém, tedy zavést důvěryhodné interní kanály pro podávání oznámení a poskytnutí ochrany oznamovateli a dalším chráněným osobám před odvetnými opatřeními.
Povinné subjekty, s výjimkou veřejných zadavatelů, zaměstnávající ke dni nabytí účinnosti zákona nejméně 50 a zároveň méně než 250 zaměstnanců mají povinnost zavést vnitřní oznamovací systém do 15. prosince 2023.
Tedy soukromoprávní zaměstnavatelé zaměstnávající nejméně 50 a zároveň méně než 250 zaměstnanců jsou povinni zavést vnitřní oznamovací systém do 15. prosince 2023.
Soukromoprávní zaměstnavatelé zaměstnávající více než 250 zaměstnanců jsou povinni jej zavést již do 1.8.2023.
